Pracovní setkání u kulatého stolu na Úřadu vlády

Dne 31. 5. 2024 se uskutečnilo pracovní setkání na téma dostupnosti hrazené péče pro pacienty, které bylo připraveno ve spolupráci Mgr. Kláry Šimáčkové Laurenčíkové zmocněnkyně vlády pro lidská práva, nás, PULZ Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví.

Impulzem k uspořádání tohoto setkání byla kauza malého chlapce Martínka trpícího vážným onemocněním, o které každý z nás jistě slyšel. Úhradový systém je složitý a pro širokou veřejnost naprosto nesrozumitelný, díky čemuž pak pacienti mnohdy vůbec netuší, na jakou péči mají skutečně nárok. V tomto ohledu je u nás legislativa nejednoznačná a mnohdy zbytečně složitá.

Ptáme se: Jsou úhradové mechanismy, které existují, správně nastavené? Co by se mělo a mohlo změnit? Dozví se dneska pacient jasným a srozumitelným způsobem, nač má v rámci českého zdravotnictví nárok? Kdo má znalosti a časový prostor pacientovi jeho pozici vysvětlit?

V rámci diskuse jsme identifikovali následující klíčové okruhy pro další práci:

• Informovanost a zdravotní gramotnost pacientů
• Práce s daty tak, aby bylo možné identifikovat oblasti, ve kterých je systém neefektivní
• Podpora účasti pacientských organizací v řízeních o stanovení výše a podmínek úhrady léčivých přípravků
• Větší zapojení celospolečenského pohledu na hodnocení nákladů a dopadů na veřejné rozpočty
• Příprava nové legislativy u inovativních zdravotnických prostředků
• Zjednodušení pravidel regulace reklamy a další 

Náš člen, Martin Dymáček, upozornil na ne zcela uspokojivé postavení pacienta v systému zdravotního pojištění. Poukázal také na nejednoznačnost a složitost legislativy. Praxe u § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění ukazuje hned na několik problémů, tím největším je systémová podjatost zdravotních pojišťoven, které o něm rozhodují.

Většina zúčastněných se shodla na nedostatečné informovanosti pacientů a jejich nízké zdravotní gramotnosti. Bylo identifikováno několik okruhů problémů, které účastníci považují za klíčové. Kromě již zmíněné nedostatečné informovanosti pacientů je to podpora účasti pacientských organizací v řízeních o stanovení výše a podmínek úhrady léčivých přípravků (po vzoru řízení u přípravků pro vzácná onemocnění, kde tento systém již pilotně funguje), příprava nové legislativy u inovativních zdravotnických prostředků, zjednodušení pravidel regulace reklamy a další. Klíčová je práce s daty tak, aby bylo možné identifikovat, kde jsou v systému veřejné prostředky vynakládány neefektivně.