Cenová regulace zdravotnických prostředků

Na ministerstvu zdravotnictví právě probíhají jednání k podobě cenové regulace zdravotnických prostředků na rok 2024, která pečlivě sledujeme. Za Poradní unii PULZ se jednání zúčastnil její zakládající člen, Mgr. Jan Zahálka. Předložili jsme několik návrhů, které nevychází jen z našich dlouholetých zkušeností a praxe. Čerpáme zároveň z nedávno proběhlé konference, kde jsme nad tímto tématem diskutovali s odborníky a zástupci  zainteresovaných stran.

S jakými body a podněty PULZ přichází? Kde chceme pomoci dosáhnout změny?

• Stávající mechanismus cenové regulace zdravotnických prostředků umožňuje promítnout zvýšené náklady do ceny produktů pouze velmi omezeně. 
  Kumulovaná inflace od roku 2021 doposud je cca 34 %, zatímco možné navýšení ceny původce je pouze 15 %. Pro příští rok cenový předpis opět počítá pouze s 3% navýšením ceny původce, čímž se mnoho dalších prostředků může stát nerentabilními a to povede k dalšímu zhoršování dostupnosti produktů pro pacienty. V PULZu máme za to, že musí existovat možnost meziročního navýšení ceny původce o míru inflace za stejné období.
  
  
• Cenová regulace zdravotnických prostředků je v dnešní podobě zjevně v mnoha ohledech nezákonná. 
  Existuje množství skupin zdravotnických prostředků, kde je vysoká konkurence a kde není žádný důvod domnívat se, že by deregulace měla vést ke zvýšení nákladů pro zdravotní pojištění (to dokonce deklaroval i SZP ve svých podkladech k deregulaci z loňského roku) ani ke zvýšení doplatků pro pacienty. Proto PULZ navrhuje, aby z cenové regulace byly vyňaty minimálně ty úhradové skupiny, kde jsou nejméně 4 produkty a 4 distributoři (dle stejného klíče, jaký byl  stanoven v cenovém předpisu z roku 2019). Taková deregulace je naprosto nezbytné minimum, abychom se alespoň přiblížili zákonným pravidlům. Povede-li to k problémům s dostupností a nekontrolovanému zvýšení cen, nic nebrání MZD přijmout obratem úpravu cenového předpisu, která navyšování ceny původce okamžitě zastaví (případně ji s okamžitou účinností naváže na cenu z roku 2023, případně s nějakým akceptovatelným koeficientem). Obdobné mimořádné balíčky již byly v minulosti používány (např. Janotův a Šnajdrův balíček). A pokud se ukáže, že na trhu vznikla mimořádná tržní situace, je to přesně ten moment, kdy má ministerstvo cestou cenového předpisu podle zákona zasáhnout.
  
  
• Dále PULZ navrhuje odstranění cenové regulace v případě nákupu zboží ze strany samoplátců. 
  Není jediný ospravedlnitelný důvod, proč by měla státní regulace zasahovat do cenotvorby v případě nákupu takového zboží. Pokud je toto vedeno snahou držet cenovou hladinu zboží zařazeného do seznamu hrazených prostředků nízko, tak nic nebrání ministerstvu, aby se jako základna pro tvorbu ceny na následující rok brala pouze taková cena, která je realizována původcem vůči výdejně/lékárně/ jinému poskytovateli. Sice to neřeší problém v celém rozsahu, ale alespoň to odfiltruje zjevné excesy např. při prodeji zboží v drogerii.
  
  
• U zdravotnických prostředků a pomůcek pro osobní použití pacienty navrhujeme snížit DPH společně s léčivy na 10 %. 
  Dopad na státní rozpočet by měl být cca mínus 1 mld, která však nebude muset být vynakládána ze systému zdravotního pojištění. Navíc by takové opatření mělo protiinflační a také zásadní pozitivní celospolečenský dopad, protože se přímo pomůže těm nejpotřebnějším. 
  

Nechceme předvídat, zda lze či nelze očekávat posun ve výše uvedených bodech. Jednání jsou vedena opět pouze směrem k míře meziročního navýšení. Ta bude opět stanovena „volně“ a  její systémové navázání na jakékoli makroekonomické ukazatele není (zatím) na pořadu dne. 

Již v loňském roce nedopadla deregulace dle očekávání, a to i přes velmi nadějný konsensus na pracovní skupině. Nákup zboží samoplátci a regulace  „náplastí v drogerii“ je popisován jako „daň za hrazenost produktu“ a ani zde, zdá se, ministerstvo zatím nehodlá ustupovat.

Budeme se však stále snažit vysvětlovat, proč je třeba zásadní změnu v principiálním náhledu na tuto regulaci a že upozorňování na ústavněprávní principy a standardy není „filozofickou debatou“.  Snad se to podaří i bez soudního přezkumu.