Klíčová témata pro nejbližší období

1. Zvýšení dostupnosti zdravotnických prostředků na českém trhu pro pacienty

• Cenová regulace neumožňuje při stávajícím nárůstu cen vstupů zboží vyrábět a hrozí downgrade výroby nebo omezování dodávek – na rozdíl od léčiv přitom neexistuje žádný mechanismus, který by dostupnost potřebných prostředků pro pacienty zajišťoval.
• Pacient tak o „svůj“ zdravotnický prostředek může v brzké době jednoduše a bez náhrady přijít nebo dostane náhradu v pochybné kvalitě.
• Už dnes např. výrobci vozíků zcela ustupují od modernizací a inovací a v zásadě se vrací od elektrických vozíků zpět k manuálním.
• Cena zboží je mnohdy tak nízká, že v žádném případě už neplatí rovnice: čím nižší cena, tím vyšší dostupnost.
• Umožněním deregulace a odstranění maxima 4 % pro meziroční navýšení cen dojde ke zvýšení variability trhu, jeho atraktivity pro výrobce a možnosti dodávání kvalitnějšího zboží a tím i dostupnosti. Přitom to nebude mít žádný dopad na výši úhrad ze zdravotního pojištění (úhrady jsou nastaveny fixně zákonem bez ohledu na cenu zboží).

2. Úhrady zdravotnického materiálu založené na interním administrativním seznamu zdravotní pojišťovny 

• O nároku pacienta v oblasti zdravotnického materiálu (ZUM) dnes rozhoduje VZP bez jakéhokoli zákonného mandátu a jakékoliv kontroly.
• Je nutné legislativně zakotvit mechanismus úhrady ZUM, který by byl v souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS. 3/15 (přezkoumatelnost, transparentnost, předvídatelnost).
• Jde o projekt na několik let a neobejde se bez široké diskuse na úrovni specialistů, ekonomů a právníků. Stávající ignorance Pl. ÚS. 3/15 je brutální a dala se ještě pochopit u populisticko-levicové vlády. U středopravicové vlády s úctou k principům právního státu je ale neudržitelná. Diskuse bude náročná, časově i věcně, ale je třeba začít.
• Měla by tak obratem vzniknout poradní skupina na úrovni ministerstva, která bude mít přípravu úhradového mechanismu pro ZUM na starosti.
• Spolek je připraven poskytnout své znalosti a zkušenosti v této oblasti.

3. Omezování možnosti šíření informací spotřebitelům (zbytečná regulace reklamy)

• bez jakékoliv diskuse o tom, proč je potřeba omezovat šíření informací spotřebitelům byla zavedena regulace reklamy, která byla vedena jednoduchým ale nesprávným principem, a sice „když to funguje u léků, zaveďme to i u zdravotnických prostředků“;
• na rozdíl od léků, zdravotnické prostředky mají spoustu nikoliv pouze odborných ale i estetických prvků, vlastností či technických řešení, u kterých není třeba žádných odborných vlastností k jejich pochopení, které však mohou být pro pacientovo rozhodování klíčové (odlehčené verze protéz etc.);
• zdravotnických prostředků existuje pro řešení konkrétního zdravotního stavu pacienta zpravidla mnohem více možností a rozhodování mezi nimi je mnohem méně medicínsky odborné než u léků a pacienti si v mnoha případech mohou vybírat i podle rozdílů ve fyzikálních vlastnostech nebo v jiných uživatelských parametrech;
• dnes se ale v důsledku absurdní regulace reklamy o těchto vlastnostech nemohou pacienti u mnoha skupin zdravotnických prostředků dozvědět z profesionální komunikace prováděné výrobci, distributory nebo prodejci;
• veškerá zátěž diskuse o vlastnostech zdravotnických prostředků tak byla přesunuta na zdravotnické pracovníky, kteří by při poučení pacienta a získání jeho souhlasu měli všechny tyto vlastnosti pacientovi sdělit;
• je smysluplné celou regulaci reklamy věcně přezkoumat, zásadně zjednodušit a umožnit pacientům přístup k informacím, které jim nemohou ublížit.

4. Úhrada nadstandardů

• Na trhu by dnes již mohla zcela běžně být z hlediska technologie k dispozici celá řada řešení, která by umožňovala vyšší standard péče. Taková řešení jsou ale finančně nákladnější, než je základní standard.
• Celá řada pacientů by si ale za takovou péči již dnes rádi připlatili, avšak s ohledem na právní úpravu musí pacient, který chce získat tyto produkty, volit obskurní řešení (darovací smlouvy s nemocnicemi apod.).
• Typickým příkladem mohou být např. multifokální nitrooční čočky, nadstandardní protézy, odlehčené sádry atd.
• V současnosti je dále zřejmé, že se zdravotnictví bez soukromých prostředků jednoduše neobejde.
• Jediný pokus o zavedení nadstandardů do českého právního řádu ztroskotal na mizerném legislativním provedení a úprava byla zrušena Ústavním soudem – ten však výslovně uvedl, že mu nevadí podstata nadstandardů, ale tehdy zvolené technické řešení (zakotvení nadstandardů v prováděcím právním předpise).
• Naší snahou by tedy bylo vytvoření právní úpravy, která by možnost nadstandardů do českého právního řádu vrátila takovým způsobem, který by při přezkumu Ústavním soudem obstál
• Jde o náročnou, asi několikaletou diskusi, ale je nutná a i zde musí hlavně začít.
• Měla by tak obratem vzniknout poradní skupina na úrovni ministerstva, která bude mít přípravu úhradového mechanismu pro nadstandardy na starosti.
• Spolek je připraven poskytnout své znalosti a zkušenosti v této oblasti.