Národní diabetologický plán ČR: řešením je včasný záchyt, prevence a lepší koordinace péče
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR proběhl 10.6.2026 pod záštitou místopředsedy Výboru pro zdravotnictví MUDr. Kamala Farhana odborný seminář „Národní diabetologický plán ČR: strategie pro zdravější budoucnost“, který otevřel zásadní otázku: Jak nastavit prevenci, včasný záchyt a organizaci péče o pacienty s diabetem tak, aby odpovídala současným potřebám i budoucím výzvám?
Diskuse ukázala, že diabetes není pouze medicínský problém. Je to ekonomická, sociální a systémová výzva, která vyžaduje koordinovaný postup všech aktérů – odborných společností, zdravotních pojišťoven, regulátorů, poskytovatelů péče i státu.
Pro Poradní unii pro legislativu ve zdravotnictví (PULZ) je klíčové, že seminář jasně potvrdil potřebu změny úhrad prevence, posílení sociálně‑zdravotního pomezí a vytvoření koordinovaného systému řízení péče.
Rostoucí zátěž: více pacientů, vyšší náklady, horší výsledky
Podle prof. Martina Prázného, předsedy České diabetologické společnosti ČLS JEP, bude do roku 2030 v ČR žít o 16 % více pacientů s diabetem, tedy více než 1 milion lidí. Závažná fakta:
- 47,5 % léčených pacientů nedosahuje doporučených cílových hodnot léčby
- Diabetes zásadně zvyšuje riziko infarktu, mrtvice, selhání ledvin, amputací a slepoty
- Náklady z veřejného zdravotního pojištění přesahují 120 miliard Kč ročně
- Sociální dopady jsou obrovské: – 12 miliard Kč starobní důchody, – 26 miliard Kč invalidní důchody a příspěvky na péči
Z pohledu PULZ je zásadní, že většina těchto nákladů je preventabilní, pokud se podaří nastavit včasný záchyt, moderní léčbu a dlouhodobou podporu pacientů.
Zdroj: Česká diabetologická společnost
Prevence a včasný záchyt: klíč k udržitelnosti systému
Všichni řečníci se shodli, že bez posílení prevence nebude české zdravotnictví dlouhodobě udržitelné. Zazněly tři hlavní priority:
1. Screening a monitoring
- Včasná identifikace rizikových pacientů
- Aktivní práce s daty z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS)
- ÚZIS deklaroval připravenost sdílet data s odborníky, pojišťovnami i pacienty
2. Moderní léčba dostupná v primární péči
Od 1. 7. 2026 budou mít praktičtí lékaři možnost předepisovat moderní antidiabetika. To je zásadní krok, ale vyžaduje:
- jasné kompetence
- vzdělávání
- úhradové nastavení, které praktiky nebude penalizovat
3. Motivace pacientů i poskytovatelů
Zdravotní pojišťovny zdůraznily potřebu:
- bonifikací
- úhradových mechanismů podporujících prevenci
- motivace pacientů ke změně životního stylu
VZP preferuje koncept value‑based healthcare – platby za výsledek, nikoli za výkon. To je směr, který PULZ dlouhodobě podporuje.
Sociálně‑zdravotní pomezí: důležité, ale stále podfinancované
Diabetes není jen nemoc – je to dlouhodobý stav, který ovlivňuje pracovní schopnost, soběstačnost i sociální situaci pacienta. Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že Národní diabetologický plán musí zasahovat i do sociální oblasti.
Pro PULZ je to klíčové téma:
- potřebujeme propojit zdravotní a sociální služby
- nastavit úhrady z fondu prevence tak, aby podporovaly dlouhodobou adherenci
- vytvořit koordinovaný systém péče, který nebude pacienta nechávat „padat mezi rezorty“
Technologie a inovace: příležitost, kterou nesmíme promarnit
Zazněla také potřeba:
- snížit administrativní zátěž při využívání technologií
- zajistit dostupnost moderních pomůcek v regionech
- pilotovat nové digitální nástroje a AI pro monitoring adherence
VZP deklarovala připravenost tyto piloty spustit.
Zdroj: Česká diabetologická společnost
Kdo bude celý systém koordinovat?
Tato otázka zajímala většinu diskutujících. Odpověď byla jednoznačná: Ministerstvo zdravotnictví.
Bez centrální koordinace nebude možné:
- sjednotit úhradové mechanismy
- propojit zdravotní a sociální oblast
- zajistit kontinuitu péče mezi praktiky, specialisty a centry
- vyhodnocovat data a dopady opatření
Závěr pro PULZ: příležitost k systémové změně
Seminář potvrdil, že Národní diabetologický plán může být pro ČR impulsem k:
- reformě úhrad prevence
- posílení sociálně‑zdravotního pomezí
- zavedení value‑based přístupu
- lepší koordinaci péče
- využití dat a technologií pro řízení systému
PULZ bude nadále aktivně spolupracovat s odbornými společnostmi, pojišťovnami i státní správou na tom, aby se tyto principy promítly do legislativy a úhradových mechanismů.
Kontaktujte nás, PULZ je tu pro Vás!